Novela trestního zákoníku 2026: největší změny a jejich dopady

Na začátku července 2025 prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem rozsáhlá novela trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Jde o jednu z největších změn v oblasti trestního práva za poslední období. Hlavním záměrem úpravy je přiblížit systém trestání současným potřebám společnosti, zejména posílením alternativních trestů na úkor nepodmíněných trestů odnětí svobody. Nová právní úprava by měla začít platit od 1. ledna 2026.

Konopí pro vlastní potřebu

‍
Jednou z nejdiskutovanějších změn je úprava postihu za pěstování a držení konopí. Od začátku roku 2026 si bude moci každý občan vypěstovat až tři rostliny pro vlastní spotřebu, aniž by se dopustil trestného činu. Stejně tak nebude trestné držení do 100 gramů konopí doma a do 25 gramů na veřejnosti. Překročení těchto limitů – konkrétně čtyři až pět rostlin nebo 200 gramů v domácnosti a 50 gramů mimo ni – bude kvalifikováno pouze jako přestupek. Teprve vyšší množství bude i nadále trestné. Novela tak de facto přináší částečnou legalizaci konopí pro osobní účely.
‍

‍
Neplacení výživného

‍
Další změna se dotýká trestného činu zanedbání vyživovací povinnosti. Nově se bude posuzovat nejen samotná doba, po kterou rodič výživné neplatí, ale i následky pro oprávněnou osobu. Pokud nebude povinnost hrazena déle než čtyři měsíce a v důsledku toho se dítě nebo jiná oprávněná osoba ocitne v nouzi, hrozí pachateli až dvouletý trest odnětí svobody. Odpovědnost se bude vztahovat i na případy nedbalostního jednání. Změna tak reaguje na dlouhodobé problémy s neplacením výživného a posiluje ochranu oprávněných.

‍
Nová skutková podstata – zneužití identity

‍
Do trestního zákoníku se zařazuje i zcela nový trestný čin. Zaměřuje se na situace, kdy někdo zneužije cizí identitu k vytvoření či šíření pornografických materiálů. Podnětem je především rozmach tzv. deepfake technologií založených na umělé inteligenci, které mohou sloužit nejen k poškození pověsti obětí, ale i k vydírání či jiné trestné činnosti. Za toto jednání bude hrozit až dvouletý trest odnětí svobody, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Pokud bude způsobena závažnější újma na právech oběti, sazba se zvyšuje na šest měsíců až tři roky.

‍
Evidence pro práci s dětmi – tzv. dětský certifikát

‍
Novela trestního zákoníku přináší také nový nástroj zaměřený na zvýšení ochrany dětí. Zavádí se tzv. dětský certifikát, tedy evidence, do níž může soud zapsat pachatele vybraných trestných činů, zejména sexuálně motivovaných. Osoby zapsané v této evidenci nebudou moci vykonávat povolání či činnosti, při nichž přicházejí do přímého kontaktu s dětmi – typicky se jedná o učitele, pracovníky dětských domovů či zařízení ochranné výchovy, pediatry, sociální pracovníky nebo zaměstnance v sociálních službách.
Rozsah a délka záznamu se bude odvíjet od závažnosti trestného činu. Pachatelé deliktů s horní hranicí trestu pěti a více let obdrží zápis na dobu 100 let, tedy fakticky celoživotní zákaz práce s dětmi. U méně závažných trestných činů, kde zákon stanoví horní hranici do pěti let, bude záznam veden po dobu 20 let.

‍
Platnost a účinnost zákona

‍
Aby bylo možné správně chápat dopady každé novely, je třeba rozlišovat dva odlišné pojmy – platnost a účinnost zákona. Platnost zákona nastává okamžikem, kdy projde celým legislativním procesem a je zveřejněn ve Sbírce zákonů. Od této chvíle je sice součástí právního řádu, ale jeho pravidla se ještě nemusí bezprostředně uplatňovat v praxi. Teprve účinnost označuje den, od něhož se musí adresáti zákona začít řídit jeho ustanoveními a kdy je vymahatelný. Tento okamžik bývá určen v závěrečných ustanoveních konkrétního předpisu a obvykle nastává až po určité době od vyhlášení. Tato doba, známá jako legisvakanční lhůta, slouží k tomu, aby se veřejnost i instituce mohly na novou právní úpravu připravit.
Novela trestního zákoníku vstoupí v účinnost převážně k 1. lednu 2026. Některá ustanovení, zejména ta, která se vztahují k nově zavedené evidenci tzv. dětského certifikátu, však začnou být závazná až později – buď od 1. července 2026, nebo až od 1. ledna 2027.
Za zmínku stojí i přechodná ustanovení, která pamatují na osoby odsouzené ještě podle dosavadní právní úpravy. Pokud byl někdo pravomocně potrestán za jednání spáchané do 31. prosince 2025, které již od ledna 2026 není trestným činem, jeho trest se dále nevykonává. To platí i pro neodpykanou část již uloženého trestu. O zastavení výkonu rozhodne soud automaticky, tedy z úřední povinnosti, a to i bez toho, aby odsouzený musel podávat vlastní návrh.

‍
Závěr

‍
Novela trestního zákoníku, která začne postupně platit od roku 2026, představuje jednu z nejzásadnějších změn posledních let. Přináší nejen nové skutkové podstaty a zpřísnění některých trestů, ale také dekriminalizaci vybraných jednání. Významnou roli budou hrát i přechodná ustanovení, která zajišťují, aby lidé odsouzení podle dřívější přísnější úpravy nebyli nadále trestáni za skutky, jež už nově trestné nejsou. Praktická aplikace bude vyžadovat citlivý přístup soudů i orgánů činných v trestním řízení, protože právě ony určí, zda se nová pravidla naplní v praxi tak, jak je zákonodárce zamýšlel – tedy spravedlivěji, efektivněji a v souladu s aktuálními společenskými potřebami.

‍