Invalidní důchod: Kdy a jak vzniká nárok a jaké jsou jeho stupně?

Invalidní důchod představuje jednu z forem důchodových dávek v rámci českého důchodového systému, spolu s důchodem starobním, vdovským, vdoveckým a sirotčím. Podle rozsahu poklesu pracovní schopnosti pojištěnce se invalidní důchod rozděluje na tři stupně: první, druhý a třetí. Stupeň invalidity se stanoví na základě míry poklesu pracovní schopnosti – pokud činí 35 až 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; v případě poklesu mezi 50 a 69 % jde o druhý stupeň; a při poklesu pracovní schopnosti o 70 % a více je přiznán invalidní důchod třetího stupně.

Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity, kdy výstupem je posudek o invaliditě. Obsahové náležitosti posudku o invaliditě jsou stanoveny vyhláškou o posuzování invalidity. Tento posudek musí zahrnovat zejména výsledky hodnocení zdravotního stavu a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, a to včetně závěru, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNZS). Dále musí být uvedena procentní míra poklesu pracovní schopnosti, příslušný stupeň invalidity, den vzniku invalidity, případně den změny jejího stupně nebo jejího zániku.

Stanovení data vzniku invalidity „patří nesporně k zásadním posudkovým závěrům, a to s ohledem na jeho význam pro posouzení podmínek vzniku nároku na invalidní důchod. Datum vzniku invalidity by mělo být objektivně a přesvědčivě odůvodněno. Vznik invalidity je základním a výchozím předpokladem pro stanovení data, od něhož je důchod přiznáván. Invalidita jako posudkově - medicínská kategorie vzniká od okamžiku, kdy lze zdravotní stav pojištěnce považovat za dlouhodobě nepříznivý v důsledku nemoci či úrazu. Ke vzniku invalidity dochází tehdy, jestliže je zřejmé, že zdravotní postižení pojištěnce je trvalé a zlepšení zdravotního stavu nelze očekávat. Konstantní judikatura se shoduje v tom, že datum vzniku invalidity je objektivně existujícím stavem a nelze ho proto stanovit na základě nahodilých skutečností, jakými v konkrétním případě mohou být např. hospitalizace, datum lékařského vyšetření, datum podání žádosti o invalidní důchod, datum skončení výplaty nemocenského, je-li podle zdravotních změn a vyšetření možné spolehlivě usoudit, ke kterému datu invalidita skutečně vznikla“ (rozsudek ze dne Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2012, čj. 6 Ads 61/2012-15, bod 15).

Nelze-li datum invalidity stanovit alespoň s vysokou pravděpodobností, např. vznikala-li invalidita postupně, je třeba tuto skutečnost blíže zdůvodnit a uvést den, kdy již byla její existence nepochybná (např. rozsudky čj. 3 Ads 6/2004-47 a čj. 6 Ads 61/2012-15).

Nedílnou a klíčovou částí posudku je odůvodnění závěrů týkajících se zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Toto odůvodnění musí vycházet ze všech zjištěných a posudkově relevantních skutečností, které jsou zasazeny do rámce příslušné právní úpravy. Výsledné závěry musí být v souladu s těmito skutkovými zjištěními, tedy vzájemně logicky propojené a konzistentní.

Stanovení míry poklesu pracovní schopnosti

Při určení míry poklesu pracovní schopnosti se zohledňují výsledky funkčních vyšetření, povaha zdravotního postižení (zejména jeho trvalost a stabilizace), míra adaptace pojištěnce na dané omezení, možnosti rekvalifikace a schopnost využít zachovanou pracovní schopnost. U osob se snížením pracovní schopnosti o 35–69 % se posuzuje právě tato možnost využití zbylé pracovní kapacity. Pokud pokles činí alespoň 70 %, posuzuje se navíc, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za tzv. zcela mimořádných podmínek, jako je například úprava pracoviště, pracovního vybavení nebo zajištění podpůrných služeb.

Námitky a správní žaloba

‍

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o přiznání, změně nebo zamítnutí invalidního důchodu obsahuje poučení o opravném prostředku, kterým je tzv. námitka dle § 88 a násl. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tímto způsobem má pojištěnec možnost domáhat se přezkumu rozhodnutí ČSSZ v případě, že s ním nesouhlasí. Námitka musí být podána písemně, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, přičemž se podává u ČSSZ, která napadené rozhodnutí vydala.

V rámci námitkového řízení je zdravotní stav pojištěnce posuzován znovu, tentokrát lékařem posudkové služby pracoviště ČSSZ, a to nezávisle na předchozím posudku okresní správy sociálního zabezpečení. Výsledkem může být potvrzení, změna nebo zrušení původního rozhodnutí.

Pokud pojištěnec nesouhlasí ani s rozhodnutím o námitkách, může se domáhat soudního přezkumu tohoto rozhodnutí podáním správní žaloby dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Správní žaloba musí být podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách a směřuje proti rozhodnutí ČSSZ, kterým bylo námitkové řízení ukončeno.

Správní soud si nemůže učinit úsudek o této otázce sám, ale podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

V rámci soudního přezkumu se již tak nejedná o přímé pokračování správního řízení, ale o soudní řízení před krajským soudem ve správním soudnictví, přičemž rozhodování o zdravotním stavu a pracovní schopnosti zde nově provádějí posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). 

Závěr

Invalidní důchod představuje důležitou složku systému sociálního zabezpečení, která slouží k finanční ochraně osob s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem ovlivňujícím jejich pracovní schopnost. Správné určení stupně invalidity, objektivní posouzení zdravotního stavu a respektování všech zákonných a posudkových pravidel jsou zásadní pro spravedlivé rozhodování ve věcech invalidity.

V případě nesouhlasu s rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení má pojištěnec k dispozici opravné prostředky – námitkové řízení a následně soudní přezkum. Obojí vyžaduje důkladnou právní i medicínskou argumentaci.

Naše advokátní kancelář se na tuto oblast dlouhodobě specializuje a poskytuje klientům odborné právní zastoupení ve všech fázích řízení, od podání námitky až po soudní spor, díky odborné znalosti z oblasti správního práva i práva sociálního zabezpečení nabízíme klientům vysoce kvalifikované právní zastoupení s důrazem na ochranu jejich práv a oprávněných nároků.